Kořeny stromků rostou až do 5 °C, podzimní výsadba jim pomůže na jaře

I když ze stromů v listopadu opadá listí, pod povrchem se růst nezastavuje. Kořeny ovocných dřevin přirůstají tak dlouho, dokud teplota půdy v jejich úrovni neklesne pod 5 °C, což v mírných zimách platí téměř nepřetržitě, uvádí ASZ ČR. Podzimní výsadba proto dává stromkům náskok před jarními přísušky, vyžaduje ale přesný postup od ošetření holých kořenů až po správné umístění kůlu.

Kdy sázet a jak připravit holé kořeny

Prostokořenné stromky, tedy sazenice vykopané v době vegetačního klidu bez zemního balu, se ze zákona dobývají od 1. října a hlavní sezóna výsadeb začíná v listopadu. Podle britské Královské zahradnické společnosti RHS lze sázet od října do dubna. Zdroje neuvádějí pevné kalendářní rozmezí podle nadmořské výšky; v nížinách i horských polohách rozhoduje stav půdy. Nikdy se nesází do zmrzlé země ani do půdy nasycené vodou, kde na dně jámy stojí kaluž.

V chladném podzimním počasí stromek neztrácí vodu listy a zimní srážky udržují půdu vlhkou, připomíná RHS. Výjimkou jsou trvale zamokřené pozemky a těžké jílovité půdy, kde je vhodnější počkat na jaro, nebo sázet do vyvýšeného hrůbku vysokého 25 až 30 cm o průměru kolem 1 m.

Holé kořeny nesmějí oschnout na slunci ani ve větru. Pokud stromek nelze vysadit ihned, založí se dočasně do vlhké zeminy, kompostu nebo mulče ve stínu. Dlouhodobé ponoření do vědra s vodou jim odepře kyslík a může sazenici zahubit, varuje univerzitní poradna University of Georgia. Do vody se kořeny namáčejí až těsně před výsadbou přibližně na 30 minut. Poté se ostrými nůžkami obnoví řezné rány na silnějších kořenech a odstřihnou polámané části, což urychlí tvorbu nových kořínků.

Výsadbová jáma a problém unavené půdy

Ovocné stromy vyžadují propustnou půdu a 8 až 10 hodin přímého slunce denně. Jáma musí být tak široká, aby se v ní kořeny volně rozprostřely a nikde se neohýbaly do kruhu. Poradny University of Georgia a RHS doporučují vykopat jámu dvakrát až třikrát širší, než je průměr kořenového systému (při rozpětí kořenů 25 cm tedy průměr 50 až 75 cm). Česká metodika ASZ ČR uvádí orientační rozměr jámy o hraně 0,7 m a hloubce 0,4 m. V těžkých půdách pomáhá čtvercový půdorys a nakypření stěn rycími vidlemi.

Pokud nový stromek míří na místo po starém stromu stejného druhu, hrozí únava půdy a slabý růst. Metodika Ministerstva zemědělství doporučuje vybrat co nejvíce starých kořenů a nechat půdu 3 až 5 let odpočinout s meziplodinami. Pokud čekat nelze, musí se jáma úměrně zvětšit a zemina vyměnit.

Kůl proti větru, nebo proti zimnímu slunci

Opora brání tomu, aby vítr pohyby kmene trhal nově narostlé kořínky. Jeden kůl se zatlouká do pevného podloží alespoň 40 cm hluboko ještě před zasypáním kořenů, popisuje RHS. Zahraniční zahradnictví a česká ovocnářská praxe staví kůl odlišně, protože řeší jiná rizika:

Ochrana proti mrazovým deskám (česká praxe): Sazenice se dává ze severní strany svislého kůlu. Kůl na jižní straně v zimě stíní kmen před poledním sluncem a brání prudkému střídání teplot, při němž praská kůra.
Ochrana proti větru: Na návětrných místech radí RHS zatlouct šikmý kůl pod úhlem 45 stupňů horním koncem proti převládajícímu větru, případně použít dva svislé kůly mimo kořeny.

V běžné české zahradě je u ovocných stromků praktičtější svislý kůl z jižní strany kmene. Široký a mírně volný úvazek se vede pod korunkou nebo 40 až 50 cm nad zemí, aby si stromek mohl sednout spolu se slehávající půdou.

Typ opory	Kdy se používá	Hloubka a umístění	Vyvázání
Jeden svislý kůl	Běžné ovocné stromky v zahradách	Min. 40 cm do dna jámy před výsadbou; kůl jižně od kmene	Volný široký úvazek pod korunkou
Jeden šikmý kůl (45°)	Menší stromky na větrných místech	Min. 40 cm do půdy; vrchol míří proti větru	Úvazek do osmičky s distanční vložkou 40–50 cm nad zemí
Dva až tři kůly	Větší koruny, svahy, volná krajina	Min. 40 cm do půdy po výsadbě; 1 m od sebe mimo kořeny	V sadu bez příčky kvůli odírání, v krajině 3 kůly s pletivem

Hloubka výsadby, zasypání a zimní péče

Místo štěpování, tedy zřetelný přechod na spodní části kmínku („fajfka“), musí zůstat nad povrchem půdy. Kdyby se ocitlo pod zemí, odrůda by pustila vlastní kořeny a stromek by přišel o vlastnosti podnože, například o slabší růst. Zeminy se dává mírně nad úroveň terénu, protože nakypřená půda si sedne.

Ke kořenům nepatří rašelinové substráty ani čerstvá organická hmota na dně jámy, po jejímž zetlení by stromek klesl. Vykopaná zemina se smíchá s kompostem nejvýše v poměru 1 : 1. Granulovaná hnojiva mohou popálit kořeny; ASZ ČR připouští na dno jámy jen pomalu rozpustné hnojivé tablety. Při zasypávání se stromkem potřásá a půda se průběžně přišlapává, aby nevznikly vzduchové kapsy, v nichž kořeny plesnivějí. Nakonec se vytvaruje závlahová mísa a stromek se vydatně zalije. Pokud neprší, zalévá se každých 10 až 14 dní.

Kolem kmene má první tři roky zůstat kruh bez trávy a plevele o průměru alespoň 1,2 m. Povrch lze pokrýt vrstvou mulče vysokou 5 až 10 cm, která se ale nesmí dotýkat kmene. Další tipy shrnuje článek Jak ochránit stromy před mrazem?.

Proti okusu zajíci a srnčí zvěří chrání kmen pletivo. Proti hrabošům, kteří pod sněhem okusují kůru u země, doporučuje University of Maine volný válec z pevného drátěného pletiva vysoký 30 až 46 cm; plastové spirály je nutné na jaře sundat. Zatímco kořeny se krátí při sázení, výchovný řez koruny se odkládá až na předjaří, kdy lze odstranit i případné mrazové škody. Podrobnosti najdete v textu Kdy řezat ovocné stromy?.

Časté otázky

Jak poznám stromek na zakrslé podnoži a co potřebuje?

Slabě rostoucí podnože mají podle ASZ ČR v místě štěpování typickou ztlustlou „bouli“ a mělký kořenový systém. Stromek brzy plodí (často již druhým rokem) a zůstává nízký, ale špatně kotví. Potřebuje oporu po celý život, úrodnou půdu, zálivku a kruh bez trávníku.

Mohu prostokořenný stromek nechat přes noc ve kbelíku s vodou?

Namočení kořenů na 30 minut před výsadbou prospěje, dlouhodobé ponoření ale University of Georgia nedoporučuje, protože voda vytlačí kyslík a kořeny se dusí. Pokud nesázíte hned, zahrňte kořeny vlhkou zeminou ve stínu.