Regionální potravina vyžaduje 70 % surovin z kraje, připouští ale i výjimky
Metodika stanovuje, že z daného kraje musí pocházet minimálně 70 % surovin, v odůvodněných případech ale připouští suroviny z celé České republiky. Po vypršení platnosti certifikátu mají výrobci až 6 měsíců na odstranění loga z obalů.
Když na obalu sýra, klobásy nebo moštu uvidíte modro-zelené logo Regionální potravina, neznamená to automaticky, že každá složka pochází ze sousední vesnice. Metodika, podle které ocenění uděluje Ministerstvo zemědělství, stanovuje, že z daného kraje musí pocházet minimálně 70 % surovin, ovšem v odůvodněných případech připouští suroviny z celé České republiky. Hlavní surovina pak musí mít vždy stoprocentně tuzemský původ.
Jaká pravidla musí splnit výrobce v kraji
Značku uděluje Ministerstvo zemědělství už od roku 2010 s cílem zviditelnit menší lokální producenty. O ocenění se proto mohou ucházet jen malé a střední podniky do 250 zaměstnanců. Soutěží se v 9 kategoriích, které pokrývají tepelně opracované i trvanlivé masné výrobky, sýry a tvaroh, ostatní mléčné výrobky, pečivo s těstovinami, cukrářské výrobky, ovoce a zeleninu, nápoje kromě vína z révy vinné a skupinu ostatních produktů, kam spadá třeba med nebo ryby.
Ačkoliv má Česká republika 14 krajů, soutěž probíhá pouze ve 13 regionech. Hlavní město Praha samostatnou soutěž nepořádá. Podle metodiky pro udělování značky, kterou na svém webu zpřístupňuje MAS Český sever, je Praha pro účely této značky začleněna do Středočeského kraje. Pražští potravináři tak soutěží o středočeské ocenění a musí plnit stejné podmínky vazby na tento spojený region.
Zájem menších zpracovatelů o toto označení roste. Podle údajů NS MAS ČR z března 2026 se v předchozím ročníku do klání přihlásilo rekordních 496 výrobců, kteří komisi předložili téměř dva tisíce produktů. Hodnotitelská komise posuzuje nejen samotnou chuť, vůni a vzhled, ale také tradiční způsob výroby nebo originální místní recepturu.
Co přesně hlídají inspektoři a proč některé šarže propadnou
Získáním diplomu dohled nad potravinou nekončí. Dodržování zákonných předpisů i nadstandardních kritérií, k nimž se výrobci vstupem do systému dobrovolně zavázali, v terénu prověřuje SZPI. Inspektoři sledují například vyšší podíl masa v uzeninách, přísnější limity pro použití barviv, sladidel a dalších přídatných látek nebo dodržení senzorických vlastností.
Z hlediska státního dozoru patří oceněné potraviny dlouhodobě k těm s nejnižším počtem pochybení. V roce 2023 inspekce prověřila 80 šarží se značkou Regionální potravina a nedostatky odhalila pouze u 2 z nich. O rok později se kontroly zaměřily na 100 šarží v rámci 144 kontrol. Jak uvádí portál iQSL, v roce 2024 nevyhovělo celkem 5 šarží, tedy 5 % kontrolovaných vzorků.
Konkrétní důvody těchto pochybení ukazují, na co si musí dávat pozor samotní výrobci i zákazníci. Ve 4 z 5 nevyhovujících případů producent nedodržel klíčovou podmínku minimálně 70% podílu surovin z daného regionu. V jednom případě šlo o uvedení zavádějící informace pro spotřebitele. Při zjištění nedostatků vyzve inspekce podnik k nápravě; pokud jde o závažnější prohřešek, může mu být právo používat značku zcela odebráno.
Rozdíl mezi Regionální potravinou, Klasou a evropskými značkami
Na pultech obchodů a farmářských trzích se zákazník setkává s několika různými logy kvality. Každé z nich přitom garantuje jiný poměr místních surovin a jinou vazbu na území. Zatímco národní značka Regionální potravina cílí na menší podniky a konkrétní kraje, evropská označení jako Chráněné označení původu (CHOP) nebo Chráněné zeměpisné označení (CHZO) chrání samotný název produktu jako duševní vlastnictví v celé Evropské unii, vysvětluje Evropská komise.
Rozdíl v přísnosti na původ surovin je mezi těmito systémy značný. U mírnějšího evropského označení CHZO u většiny potravin postačuje, aby v daném regionu proběhla alespoň jedna fáze výroby, zpracování nebo přípravy, přičemž suroviny mohou pocházet odjinud.
| Označení | Požadavek na původ surovin | Místo výroby | Platnost a omezení velikosti podniku |
|---|---|---|---|
| Regionální potravina | Min. 70 % z kraje (odůvodněně z ČR), hlavní surovina 100 % z ČR | V daném kraji (Praha spadá pod Středočeský kraj) | Uděluje se na 4 roky; pouze podniky do 250 zaměstnanců |
| CHOP (EU) | Všechny složky a suroviny z vymezeného regionu | Všechny fáze výroby, zpracování i přípravy v regionu | Časově neomezená ochrana zapsaného názvu; bez omezení velikosti |
| CHZO (EU) | Suroviny nemusí pocházet z regionu (u vína min. 85 % hroznů) | Alespoň 1 fáze výroby, zpracování nebo přípravy v regionu | Časově neomezená ochrana zapsaného názvu; bez omezení velikosti |
| ZTS (EU) | Bez vazby na konkrétní oblast, rozhoduje tradiční složení | Kdekoliv při dodržení chráněné receptury a postupu | Časově neomezená ochrana výrobního postupu; bez omezení velikosti |
Na co si dát při nákupu pozor
Vítězný výrobek získává právo nosit logo Regionální potravina po dobu 4 let. Zákazník se ale může v praxi setkat s obalem, na kterém je uvedeno starší datum ocenění, které už čtyřletou hranici překročilo. Nemusí jít o podvod. Podle metodiky pro udělování značky, kterou v zadávací dokumentaci zveřejňuje SZIF (Státní zemědělský intervenční fond), mají výrobci po vypršení platnosti certifikátu lhůtu až 6 měsíců na to, aby logo odstranili z obalů a průvodní dokumentace. Toto přechodné období umožňuje malým firmám dopotřebovat již vytištěné etikety bez zbytečných finančních ztrát.
Při nákupu se také vyplatí sledovat, kterému konkrétnímu výrobku byla značka udělena. Certifikát se totiž vždy váže na jednu přesně specifikovanou potravinu, nikoliv na celou produkci dané farmy či pekárny. Pokud tedy výrobce získal ocenění například za jeden druh kváskového chleba, nesmí logem označovat své rohlíky nebo koláče, pokud s nimi v krajské soutěži rovněž neuspěl.
Časté otázky
Proč nemají výrobky z Prahy vlastní logo Regionální potravina?
Praha nemá samostatnou krajskou soutěž. Metodika Ministerstva zemědělství ji pro účely této značky spojuje se Středočeským krajem, takže pražští výrobci soutěží společně se středočeskými a používají logo Středočeského kraje.
Může mít výrobek s logem Regionální potravina surovinu ze zahraničí?
Ano, ale pouze u vedlejších složek do celkového objemu 30 %. Hlavní surovina musí být vždy ze 100 % tuzemská a nejméně 70 % všech surovin musí pocházet z daného kraje, případně v odůvodněných případech z České republiky (například když se daná surovina v kraji vůbec nepěstuje).
Musí být oceněný výrobek v obchodech dostupný po celý rok?
Metodika vyžaduje, aby byl oceněný produkt na trh uváděn pravidelně. Výjimku mají ze své podstaty sezónní produkty, jako je čerstvé letní ovoce, sezónní zelenina nebo mošty vázané na podzimní sklizeň.