V Evropě už zaniklo 5,6 milionu farem, menší statky přežívají díky prodeji
V Evropské unii zaniklo za osmnáct let 5,6 milionu zemědělských podniků. Aby rodinné statky ustály nízké výkupní ceny surovin a drahé pozemky, otevírají vlastní mlékárny, prodávají předplacené podíly na úrodě nebo pořádají placené akce pro veřejnost.
Zemědělská půda v Evropě i Spojených státech se postupně soustřeďuje do rukou velkých korporací a investičních fondů, přestože devět z deseti evropských farem stále spadá do kategorie rodinných podniků. Aby menší hospodáři uživili své rodiny při stagnujících výkupních cenách obilí a drahých pohonných hmotách, opouštějí roli pouhých dodavatelů surovin. Otevírají vlastní mlékárny, prodávají předplacené bedýnky se zeleninou nebo zvou zákazníky přímo na pole za placenými zážitky.
Úbytek malých hospodářství v číslech
Evropské zemědělství prochází výraznou koncentrací. Mezi lety 2005 a 2023 zaniklo v Evropské unii přibližně 5,6 milionu zemědělských podniků, což odpovídá poklesu o 39 %, uvádí dubnová zpráva sítě Europa vycházející z dat Eurostatu. Úbytek dopadl především na nejmenší hospodářství do pěti hektarů, kterých ubylo 4,9 milionu. Naopak počet velkých podniků nad 100 hektarů vzrostl o 75 000.
Celková výměra zemědělské půdy v EU se přitom snížila jen o 0,6 % na 156,2 milionu hektarů. Půdu zaniklých statků tak přebírají větší celky. Rodinné farmy sice tvoří kolem 93 % ze všech 8,8 milionu hospodářství v unii, většinu produkce ale obstarává úzká skupina. Jen 3,8 % největších podniků (zhruba 330 000 subjektů) vyprodukuje 60,1 % celkového ekonomického výstupu evropského zemědělství.
Podobný vývoj zažívají Spojené státy americké. Od roku 2017 do roku 2022 tam zaniklo přes 140 000 farem a cena zemědělské půdy od pandemie covidu-19 stoupla o 44 %, napsal britský deník The Guardian. Čistý příjem tamních farmářů má letos po započtení inflace klesnout o 5,5 %. Do nákupů milionů akrů půdy v USA navíc vstupují technologičtí miliardáři a investiční skupiny, což začínajícím hospodářům bez zděděných pozemků znemožňuje vstup do běžné rostlinné výroby.
Agroturistika jako rychlý zdroj hotovosti
Platby za dodané obilí nebo dobytek přicházejí zemědělcům se zpožděním několika měsíců, kdežto přímý kontakt s návštěvníky přináší okamžitou hotovost. V USA se proto rozšířil fenomén propojující zemědělství se zábavou. Hospodáři pěstující kukuřici a sóju na výměrách kolem 600 hektarů (1 500 akrů) přestavují stodoly na obchody s džemy a medem, budují kukuřičná bludiště nebo pořádají placené večeře přímo na statku.
Podle celonárodní studie Vermontské univerzity a amerického ministerstva zemědělství (USDA) na vzorku 911 farmářů, o níž informoval The Guardian, zaznamenalo 75 % zapojených podniků po zavedení agroturistiky nárůst příjmů. Celý sektor měl v USA v roce 2022 hodnotu odhadovanou na 1,3 miliardy dolarů (asi 28,3 miliardy Kč), při započtení nepotravinářského zboží a návazných služeb až 4,5 miliardy dolarů (asi 97,9 miliardy Kč).
Zábavní akce na statcích však nejsou univerzální záchranou. Ve zmíněném průzkumu z roku 2024 uvedlo 45 % farmářů, že jim agroturistika vynesla v hrubých tržbách méně než 25 000 dolarů (asi 544 000 Kč) ročně. Čtvrtina (24 %) utržila mezi 25 000 a 99 999 dolary (asi 544 000 až 2,18 milionu Kč) a jen 5 % podniků dosáhlo obratu 1 až 5 milionů dolarů (asi 21,8 až 108,8 milionu Kč). Otevření farmy veřejnosti navíc vyžaduje dovednosti v pohostinství a marketingu a naráží na konkurenci bezplatných městských slavností.
Česká cesta: vlastní mlékárny a předplacené podíly
Čeští menší hospodáři řeší tlak velkých odběratelů spíše vlastním zpracováním surovin a přímou distribucí. Jak ukazují příklady z praxe zveřejněné stavovskou organizací Asz u soutěže Farma roku 2025, střední rodinné hospodářství se 150 hektary půdy a 60 dojnicemi často kombinuje více odbytových cest. Z denního nádoje 1 500 litrů mléka může zhruba tisíc litrů odvážet do přeshraniční německé mlékárny za výkupní cenu kolem 12 Kč za litr, aby se vyhnulo závislosti na tuzemských koncernech, a zbylých 500 litrů zpracuje doma.
Vlastní minimlékárna a samoobslužná prodejna přímo na statku umožňují prodávat sýry, kefíry, máslo nebo dezerty s vyšší přidanou hodnotou. Pro menší české zemědělce se pak osvědčil model komunitou podporovaného zemědělství (KPZ), který v projektu FARMINFIN zmapovala Asz. Zákazníci si předplácejí podíl na úrodě nebo mléčných výrobcích předem a pravidelně si vyzvedávají hotové balíčky. Tento systém může pokrýt 80 až 90 % odbytu malé farmy, šetří čas na trzích a zajišťuje předvídatelný příjem.
| Způsob odbytu a diverzifikace | Hlavní výhoda pro farmu | Finanční a provozní omezení | Typické využití |
|---|---|---|---|
| Komunitou podporované zemědělství (KPZ) | Platba od odběratelů předem, jistý odbyt až 90 % produkce | Nároky na přímou komunikaci s komunitou, omezená kapacita | Menší biofarmy, pěstitelé zeleniny, malé sýrárny |
| Vlastní zpracovna a samoobslužný prodej | Vyšší marže oproti výkupu surového mléka (cca 12 Kč/l) | Vysoké vstupní investice do technologií, nedostatek pracovních sil | Střední rodinné statky s živočišnou výrobou |
| Spolkové a bezobalové obchody | Prodej bez marže zprostředkovatele (financováno členskými příspěvky) | Závislost na existenci aktivní spotřebitelské skupiny v regionu | Doplňkový odbyt pro lokální ekologické chovatele |
| Zážitkové akce a agroturistika | Okamžitá hotovost v sezóně, zapojení mladší generace | 45 % farem v USA utrží pod 544 000 Kč ročně, nutnost marketingu | Statky v blízkosti měst, sady, dýňové a kukuřičné farmy |
Nový zákonný status v ČR a boj o investice
V České republice získala malá hospodářství od 1. ledna 2026 novou legislativní oporu. Novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, zavedla oficiální institut Rodinného zemědělského hospodářství (RZH), informuje portál ministerstva zemědělství Gov. O zápis do registru Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) mohou žádat mikropodniky, které prokážou rodinné vazby mezi členy a mají sídlo v obci, kde hospodaří, případně v obci sousední. Maximální výměra činí 1 000 hektarů.
Ani zákonné ukotvení však neřeší administrativní zátěž a přístup k investičním penězům. Při žádostech o projektové dotace musejí farmáři výdaje na technologie předfinancovat z vlastních zdrojů či úvěrů, přičemž proplacení dotace může trvat až čtyři roky. Menší hospodáři proto někdy využívají veřejné sbírky (crowdfunding) nebo spolupráci s pozemkovými nadacemi, kterým prodají část půdy a obratem si ji dlouhodobě pronajmou, aby získali kapitál na rozvoj.
Dostupnost pastvin a technického vybavení rozhoduje o přežití rodinných farem i mimo západní trhy. Organizace OSN pro výživu a zemědělství Fao, která rok 2026 vyhlásila Mezinárodním rokem pastvin a pastevců i Mezinárodním rokem žen v zemědělství, upozorňuje na úbytek obecních pastvin. Například v Gruzii podpořila přes 1 100 venkovských žen spolufinancováním nákupu pasterizátorů a chladičů mléka. Moderní vybavení umožnilo tamním chovatelkám se dvěma či třemi kravami splnit hygienické normy a vrátit na trhy tradiční fermentovaný mléčný výrobek „Do“.
Časté otázky
Kdo může v Česku získat status rodinného zemědělského hospodářství?
Od ledna 2026 mohou o tento status žádat zemědělské mikropodniky s výměrou do 1 000 hektarů, v nichž hospodaří členové rodiny. Podmínkou je sídlo podniku přímo v obci, kde se nachází alespoň část obhospodařovaných pozemků, nebo v obci sousedící.
Jak funguje nákup potravin přes komunitou podporované zemědělství (KPZ)?
Spotřebitel se stane podílníkem konkrétní farmy a předplatí si odběr potravin na celou sezónu. Zemědělec díky tomu získá peníze na provoz předem, nese menší riziko neprodané úrody a podílníkům v pravidelných intervalech dodává čerstvou zeleninu, vejce nebo mléčné výrobky.