1. Prodej ze dvora - příležitosná činnost

Občasný prodej svým nezpracovaných přebytků ze zahrady/chovu. Sezonní ovoce, zezenina, vajíčka, med, ořechy, maso aj..

Tato činnost podléhat EET nebude!

K silnici se můžete bez obav postavit s vaším ovocem, zeleninou, nasbíranými lesní plody nebo bylinami, ale třeba i s vejci, medem… tedy se vším co sami vyprodukujete a budete prodávat v nezpracovaném stavu. Nebo si domluvit odběralete z domu. Ale pokud byste vejce uvařili, jablka nakrájeli a zavařili do skleniček, tak už je pro toto potřeba živnostenské oprávnění. Dále není možné prodávat „soustavně„. Tady si dejte pozor na toto ustanovení. Prakticky to znamená, že pokud budete ve svém stánku prodávat každý pátek, je toto již možné brát jako soustavný prodej.

Je potřeba danit takovýto příjem?
Příjmy z nesoustavného prodeje jste povinni danit pouze v případě, že váš příjem z prodeje přesáhne 30.000 Kč za rok. Pokud tento limit nepřesáhnete, nevzniká vám žádná povinnost pro podání daňové přiznání.

2. Prodej ze dvora - podnikatelská činnost

Jste podnikatel a máte pravidelný prodej svých přebytku nebo výrobků ze zahrady/chovu. Sezonní ovoce, zezenina, vajíčka, med, slepice, maso, marmeláda, sirup, mýdlo aj..

Tato činnost podléhá EET!

V případě, že podnikatel nemá dobrý přístup k internetu, (trhy někde na vesnici, prodej ze své zahrady) může požádat úřad o evidování ve zjednodušeném režimu. Tržby bude evidovat jako ostatní, na účtence však nebude jedinečný kód FIK, bude tam jen PKP (podpisový kód poplatníka). Alespoň jednou za 5 dní se musí připojit k internetu a tržby poslat k zaevidování.

Uvedeme si jedem příklad

Žena na rodičovské má koníčka – šije doma patchworkové deky. Dvakrát ročně se s nimi vydává na tradiční trhy, kde část své tvorby prodá.

CO SI POŘÍDIT: evidenci s kasabločkem

JAK TO FUNGUJE: Obstará si systém, který nevyžaduje tiskárnu. Nejprve se do něj na internetu zaregistruje. Do mobilu si stáhne aplikaci, zadá tržbu a z bločku utrhne lístek s jedinečným kódem, který dá klientovi. Klient si pak na internetu může stáhnout účtenku. Lze ovládat i pomocí SMS – prodejce nepotřebuje chytrý telefon. Finanční správě není třeba nic dodatečně posílat.

NA KOLIK TO VYJDE: Tímto způsobem funguje systém Malá pokladna. Pokladní systém stojí 120 korun měsíčně, ale platí se jen v měsíci, kdy jej použijete. Jeden kasabloček stojí 25 korun a obsahuje 150 účtenek. Data či SMS podle tarifu operátora.

Zdroj: IDNES

Další pravidla pro prodej ze dvora:

Prodej ze dvora lze vysvětlit jako:

• přímé dodávání malého množství produktů v místě výroby
• prodej na tržnicích a tržištích
• dodávání do místní maloobchodní prodejny, která dodává produkty konečnému spotřebiteli (za místní maloobchodní prodejnu považujeme prodejnu s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů v obci, která je z obcí, v nichž je taková maloobchodní prodejna, nejblíže hospodářství chovatele)

Chovatel, který se rozhodne prodávat živočišné produkty z prvovýroby, musí zajistit, aby tyto produkty byly:

• vyráběny v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě
• chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací.

Dále je nutné zdůraznit, že živočišné produkty prodávané ze dvora nesmí být dále uváděny na trh.
Což v praxi znamená, že živočišné produkty nelze prodávat např. do restaurace nebo do obchodního řetězce.

Chovatel může prodávat v malém množství tyto produkty:

1) Čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso

• z vlastního chovu a přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti
• čerstvé, neporcované maso
• hlava nesmí být oddělena od těla!
• místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele)
• v případě prodeje v maloobchodní prodejně musí být připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění . Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele.

MNOŽSTVÍ:

• maximální roční produkce živých zvířat je 2000 ks krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 ks ostatní drůbeže
• nejvýše lze prodat: 10 kusů krůt, 10 kusů hus, 10 kusů kachen a 35 kusů ostatní drůbeže v průběhu jednoho týdne
• králíci: prodat lze nejvýše 10 kusů/týden

2) Nebalená čerstvá vejce

• pocházející z vlastního hospodářství
• místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele)

Vejcemusí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popř. jménech, chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.

Čerstvá vejce: mohou být prodávána konečnému spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž minimální trvanlivost je 28 dnů od data snášky. Uchovávána musí být při nekolísavé teplotě.

V případě prodeje na tržnici, tržišti nebo v maloobchodní prodejně, musí být vejce označena stanoveným způsobem. Značení vajec neplatí pro chovatele, který chová do 50 nosnic.

MNOŽSTVÍ:

• konečnému spotřebiteli nebo na tržnici, tržišti: nejvýše 60 vajec
• maloobchodní prodejna: nejvýše 600 kusů/týdně
• nejvýše 60 vajec/1 spotřebitel

3) Včelí produkty

• med nesmí být vystavován přímému slunečnímu záření
• produkty pocházející z vlastního chovu včel ve své domácnosti
• místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele a je na území kraje, kde se nachází včelstva)

Jestliže prodáváte med na tržnici, tržišti nebo do maloobchodní prodejny musí být med označen:

• jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu,
• druhem medu podle jeho původu a údaji o jeho množství,
• pakliže je dodáván do maloobchodní prodejny, musí být připojen i datum minimální trvanlivosti

MNOŽSTVÍ:

• nejvýše 2 tuny medu ročně! med nesmí být uváděn dále do oběhu!

4) Syrové, neošetřené mléko a syrovou smetanu

• pocházející z vlastního chovu v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu, který je umístěn na území kraje (nebo kraj sousední), v němž se nachází chov zvířat nebo přímo spotřebiteli pro domácí spotřebu.

Vždy musí být uvedeno:„Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“

Další povinnosti u prodeje mléka:

• U mléka a smetany musí chovatel splňovat požadavky na kritéria stanovená pro prvovýrobu syrového mléka a mleziva dle hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu dle předpisů EU.
• Dále musí být mléko podrobeno vyšetření, která jsou stanovená prováděcím předpisem, aby se zjistilo, jestli neobsahuje patogenní mikroorganismy. Toto vyšetření se provádí při podání žádosti o souhlas k prodeji mléka na veterinární správu a při každé změně chovu zvířat nebo změně získávání, ošetřování nebo zpracování syrového mléka.
• Jestliže se syrové mléko neprodá do 2 hodin po dojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení nebo být zchlazeno na 6 °C a prodáno do 48 hodin po nadojení